RZIVOST HRUŠŇOVÁ

Hrušeň (Pyrus sp.), jalovec čínský (Juniperus chinensis), jalovec chvojka (Juniperus sabina), jalovec prostřední (J. ×media).

Vývoj rzi je poměrně složitý, během svého cyklu vytváří různé typy spor. Zimní výtrusy teliospory jsou dvoubuněčné, elipsoidní, na obou koncích výrazně kuželovitě se zužující, které vyklíčí v jednobuněčné basidiospory, které prorostou do listů hrušní. Aeciospory (letní spory) jsou nepravidelně kruhovité až mírně elipsovité, s hnědou buněčnou blánou a četnými nepravidelně rozmístěnými bradavičkami. Vytvářejí se v nápadných aeciích, které vznikají na napadených rostlinných pletivech v průběhu pozdního léta.

Houba napadá listy, řapíky i plody. Na listech se ve druhé pol. května a v červnu objevují oranžové, později červeně lemované oválné skvrny s drobnými nejprve červenými, později černými tečkami (spermogonie se spermaciemi). Na spodní straně listové čepele se později (konec léta) v místě skvrn vytvářejí pohárkovité, k vrcholu zúžené prášilky (aecie s aeciosporami). Obdobné skvrny s aeciemi mohou být pozorovány i na plodech, případně na řapících.
Silně napadené listy mohou předčasně opadávat. Plody jsou vlivem nerovnoměrného růstu napadeného a zdravého pletiva deformované, někdy i menšího tvaru a ztrácejí konzumní kvalitu.

Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.

Rez hrušňová je dvoubytná houba, která pro přezimování vyžaduje druhého hostitele – hostitelské druhy jalovce. Vývojový cyklus houby je značně komplikovaný. Patogen přezimuje jako mycelium ve dřevě jalovce, v době rašení a květu hrušní se na jalovci tvoří teliospory uspořádané do nápadných oranžově rzivých sloupců. Teliospory vyklíčí v bazidiospory, které infikují mladé orgány hrušní. Ne těch se tvoří již výše popsané oranžovočervené skvrny. Na podzim aeciospory opět napadají jalovce.

Velmi škodlivá choroba hrušně i hostitelských druhů jalovců. Škodlivý výskyt je vázán na lokality s výskytem obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je riziko napadení. 
Při silném napadení listů dochází k redukci listové plochy (až 80%) a snížení asimilace. V následujících letech dochází k negativnímu ovlivnění růstu hrušní (tvorba kratších letorostů, menších listů), snížení kvality (menší velikost plodů, zhoršení chuti, případně i přímé poškození plodů) nebo množství sklizně. Opakované silnější výskyty nebo předčasný opad listů mohou následně způsobit uhynutí oslabených stromů během extrémních zim.

Symptomatické hodnocení – sledují se příznaky na listech a plodech rostlin během vegetace, případně lze sledovat výskyty rzi na hostitelských rostlinách v blízkém okolí (pokud se takové vyskytují). Z hlediska praktické ochrany je však třeba provádět ochranná optření preventivně před výskytem napadení.

Sledování fenologické fáze vývoje hrušní slouží jako podklad pro rozhodování o zahájení ošetřování.

Zvýšené riziko vzniku infekce lze očekávat v případě deštových přeháněk v období, kdy dochází k přenosu spor z jednoho hostitele na druhý. Pro napadení hrušní je tímto obdobím fáze krátce před květem a období cca 2 až 3 týdny po odkvětu..

Vychází ze sledování a předpovědi průběhu počasí. Vznik infekce je možno předpokládat, pokud zde existuje přítomnost infekčního zdroje (blízkost druhého hostitele), jsou vhodné podmínky pro vznik infekce (vyšší vlhkost), rostlina je ve fenologické fázi shodující se s vývojovým cyklem patogena, kdy dochází k přenosu spor mezi hostiteli.

Metody dlouhodobé prognózy nejsou pro podmínky ČR vypracovány, v lokalitách, kde se v předchozí vegetaci vyskytlo napadení, lze s velkou pravděpodobností očekávat výskyty choroby i v následujícím roce.

Nejsou pro podmínky ČR stanoveny, v intenzívně ošetřovaných produkčních výsadbách se choroba objevuje jen sporadicky. Hospodářsky významné může být onemocnění pro školkařský produkční materiál.

Likvidace druhého hostitele, dostatečná izolační vzdálenost od druhého hostitele (min. 200, lépe 500 m).

Biologické přípravky založené na bioagens nejsou v současné chvíli k dispozici, lze však využít pomocných přípravků na posílení zdravotního stavu rostlin.

Proti rzivosti hrušně  lze využít dobré vedlejší účinnosti přípravků určených k ochraně proti strupovitosti hrušně. 
Ochrana by měla být preventivní, ošetření se provádí před splněním podmínek pro infekci. Zdrojem infekce jsou bazidiospory přenášené větrem. Ošetření je nutné provádět opakovaně po dobu trvání nebezpečí infekcí. První ošetření se provede před květem hrušní, další ošetření v době kvetení nebo těsně po odkvětu, případné další ošetření v období 7–14 dní po předchozím, dle použitého přípravku.
Částečně účinné jsou i přípravky na bázi mankozebu nebo metiramu.

Provádění chemických ošetření souvisí s obdobím, kdy patogen přechází ze zimního hostitele na hrušně. Toto se časově shoduje s obdobím květu hrušní a krátce po něm. Ošetřovat je třeba preventivně, první ošetření se aplikuje před květem hrušní a pak se ještě min. 1 – 2 x zopakuje v intervalu 7 – 10 dní.

K ošetření lze využít vedlejší účinnosti přípravků povolených k ochraně proti strupovitosti založených na bázi úč. látek mankozeb, případně metiram. 
Alternativně lze využít pomocné preparáty povolené k ochraně hrušní, s jejich účinností proti rzivosti hrušně však nejsou v ČR větší zkušenosti.

Rezistence k přípravkům nebyla v ČR prokázána.

Vzhledem k tomu, že vývoj strupovitosti může od vzniku infekce až do objevení se příznaků napadení trvat v závislosti na teplotě až tři týdny, současně může docházet k překrývání infekcí, a s ohledem na aplikaci fungicidů v relativně krátkých postřikových intervalech, není možno (či jen obtížně a spíše odhadem) přesně vyhodnotit účinnost konkrétního aplikovaného fungicidu. 
Doporučujeme proto provádění hodnocení účinnosti ošetřování až po uplynutí rizika vzniku dalších infekcí (tj. buďto na konci období primárních infekcí, nebo před sklizní). Hodnocení by mělo být nejméně tříbodové: 1 - velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost.