Koběluš - ovocné stromy

ZASYCHÁNÍ KVĚTŮ I VÝHONŮ

Zasychání květů u peckovin může způsobit moniliová spála.




moniliová spála
Monilinia laxa (teleom.) - Monilia laxa (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

Hostitelské plodiny: třešeň ptačí, třešeň višeň, mandloň Prunus, meruňka obecná
Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Třešeň (Cerasus), slivoň (Prunus), meruňka (P. armeniaca), broskvoň (P. persica).
Příznaky napadení
Moniliová spála se projevuje náhlým zavadáním a hnědnutím květů (typické je „zaškrcení“ stopky květu), po kterém následuje rychlé vadnutí, zasychání a odumírání plodonošů a letorostů. Napadené letorosty a květy vypadají jako spálené a uschlé zůstávají v korunách stromů až do konce vegetace. 
U třešní houba způsobuje především spálu květů, na višních napadá květy i výhony.
Možnost záměny
Typické příznaky prakticky nezaměnitelné, pro přesnější diagnostiku, o kterého z patogenů rodu Monilinia se jedná je třeba využít další postupy (mikroskopické hodnocení, kultivace na agaru, příp. molekulární detekce). Z hlediska realizace praktické ochrany však tato přesná diagnostika není nutná.
Životní cyklus
Houba přezimuje v napadených částech rostlin, zejména v mumifikovaných plodech. Na nich se na jaře intenzivně tvoří konidie, které jsou roznášeny větrem a hmyzem do květů. Konidie se zachycují na bliznách, prorůstají postupně do semeníku a dále stopkou až do dřeva. Napadené květy, plodonoše i větévky vadnou a zasychají. Vznik a vývoj moniliové spály je závislý na průběhu počasí v době kvetení stromů. Příznivé podmínky pro vznik onemocnění vytvářejí dešťové srážky, nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C). 
Infekce plodů vzniká při poranění pokožky plodu (praskání, kroupy, hmyz). Na napadených pletivech se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem dalších infekcí. Rozvoj hniloby plodů podporuje deštivé teplé počasí. Mumifikované plody jsou potom zdrojem infekce pro příští vegetační období. Askospory se na mumifikovaných plodech tvoří zřídka.
Hospodářský význam
Silně napadené stromy ztrácí úrodu, prosychají a mohou i odumřít, protože se na postižených letorostech často tvoří klejotok a rakovinné ranky, které jsou vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy. Ztráty na úrodě závisí na průběhu počasí, při dlouhodobých deštích mohou být vysoké.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Symptomatické hodnocení výskytu napadení květů a plodů, přítomnost infekčního zdroje ve výsadbě nebo blízkém okolí (mumifikované plody).
Nepřímé metody monitoringu
Sledování teploty a délky ovlhčení listů během květu.
Systémy varování
Příznivé podmínky pro vznik moniliové spály způsobují dešťové srážky, nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C). V případě hniloby je její vznik podporován intenzívnějšími dešťovými srážkami (zejména ve spojení s kroupami a popraskáním nebo poraněním plodů), vysokou vzdušnou vlhkostí a vyššími teplotami.
Prognóza výskytu
Dlouhodobá prognóza
Silné napadení v daném roce, kvůli němuž se plody nesklidí a zůstanou v mumifikované formě ve větvích stromů jako významné infekční zdroje, lze očekávat vysoké riziko napadení v dalším roce, zejména ve spojení s příznivými klimatickými podmínkami.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Spála - výskyt srážek a delší souvislé ovlhčení (15 hodin) spojené s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12°C) nebo i jen relativní vzdušná vlhkost vyšší než 80% představují příznivé podmínky pro vznik onemocnění. 
Hniloba – deštivé počasí, vyšší vzdušná vlhkost, poškození plodů popraskáním nebo hmyzem.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Důsledné odstraňování zdrojů infekce, upřednostnění méně citlivých odrůd (viz příznaky poškození).
Nechemické metody ochrany rostlin
Nejsou využívány.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Spála - fungicidní ošetření na začátku květu třešní nebo višní (cca 15–20 % květů rozkvetlých), dle průběhu povětrnostních podmínek se 1–2 x opakuje (plný květ, dokvétání). 
Hniloba – porosty ohrožené výskytem hnilob se ošetřují povolenými fungicidy v závislosti na jejich ochranných lhůtách.
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Rezistence nebyla prokázána.
Hodnocení účinnosti ochrany
Provede se za cca 3–4 týdny po ukončení systému ošetřování (spála) nebo při sklizni (hniloba) při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.

Zdroj:  UKZUZ: http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c37a366%22#rlp|so|choroby|detail:c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c37a366|popis